Mušov - Brána do Římské říše
CZ EN


 


 

Tradice archeologických výzkumů římského opevnění na Hradisku u Mušova sahají do období první republiky a význam tehdejších objevů názorně ilustruje osobní návštěva prezidenta T. G. Masaryka v průběhu vykopávek roku 1927. Od sedmdesátých let minulého století zde intenzivní vědecké a záchranné archeologické výzkumy realizuje Archeologický ústav Akademie věd České Republiky, Brno, v. v. i. Dnes je tato lokalita v odborné literatuře považována za ústřední opěrný bod římského vojska, které území Markomanů za vlády císaře Marka Aurelia opakovaně okupovalo a v určitou dobu zřejmě i plánovalo připojit k římské říši. Odborníci nevylučují, že pevnost u Mušova, projektovanou možná jako budoucí hlavní město nově získaného území, mohl osobně též navštívit samotný římský císař v sedmdesátých letech 2. století našeho letopočtu. Zároveň se jedná o nejlépe dochovaný tábor římské armády na našem území, jehož rozsah, kvalita opevnění a vnitřní zástavby, a také bohatství movitých nálezů jej činí v celém středoevropském regionu unikátním. Představuje také jediné místo na území České republiky, kde jsou ve větším rozsahu uchovány pozůstatky autentické antické architektury (více podrobností zde).

 

Tyto charakteristiky činí Hradisko u Mušova jedinečnou památkou a  místem, které je předurčeno k tomu, stát se opět symbolickou bránou, skrze kterou lze blíže nahlédnout do tajů, krás a odkazů antického Říma. Hradisko se při vhodné synergii vědeckých poznatků a zájmu veřejných institucí a významných obchodních společností, působících dlouhodobě ve prospěch rozvoje území Pasohlávek, může stát – a mělo by se stát – pro širokou veřejnost vzdělávací, kulturní a volnočasovou bránou k poznání jednoho ze základních kořenů, z nichž vyrůstá naše dnešní civilizace.

 

Hradisko u Mušova. Rozsah opevnění římské základny a významné doklady římské architektury. Více informací zde